Všechny výše uvedené - a ještě mnohé další - přednosti v sobě spojuje talentovaný písničkář Tomáš Klus. Díky rodičům, velkým hudebním nadšencům, vyrůstal v prostředí festivalů a koncertů. Dodnes také mezi své největší oblíbence řadí Jaromíra Nohavicu či kapelu Mňága & Žďorp. Ve své tvorbě navazuje na českou písničkářskou tradici, kterou obohacuje o moderní přístup, mladistvou lehkost, nadhled a vtip.
Přitom ještě nedávno se jeho jméno objevovalo především ve spojitosti se sportem. V roce 2002 si dokonce jako člen vítězného družstva odvezl zlatou medaili z dorosteneckého mistrovství Evropy v moderním pětiboji.
Kvůli sportu také v brzkém věku vyměnil rodný Třinec za Prahu, kde ho však brzy začal vábit svět umění. „Bylo mi patnáct šestnáct a najednou jsem byl odříznutej od celýho svýho dosavadního života. Potřeboval jsem všechen ten stesk a trápení ze sebe nějak dostat. Pravě tehdy jsem se začal čím dal častěji obracet ke kytaře. Písničky jsem si doma skládal už předtím, ale až tehdy se ve mě objevila touha prezentovat je taky veřejně,“ vypráví dnes Tomáš o nelehkých začátcích v naší metropoli.
První příležitost zahrát si živě získal v baru jednoho svého kamaráda. „Zpočátku jsem vytvářel takovou živou hudební kulisu při obědech a večeřím,“ vypráví dnes s úsměvem, „probíhalo to tak, že jsem si na místě vymýšlel písničky ve svahilštině a patřičně “ procítěně“ je předkládal stolovníkům. A oni na to postupně začali reagovat. Nejvtipnější bylo, když za mnou přišel jeden seriózně vypadající pán, poklepal mi na rameno a pochválil mě, že mám fakt povedený texty.“
Mezi návštěvníky baru si Tomáš postupně získal první příznivce, kteří začali chodit víc za jeho muzikou než za jídlem. „Díky tomu jsem získal možnost zahrát si jednou týdně takříkajíc sám za sebe. Což mě taky donutilo začít psát víc písniček se skutečnými texty,“ směje se Tomáš a s nadsázkou dodává: „Většinou píšu, jak jsem zamilovanej a jak je všechno kolem k ničemu.“ Důležité je však to, že jsou jeho texty autentické, uvěřitelné a navíc hravé.
Tenhle usměvavý mladík s takřka renesančním záběrem má zkrátka charisma, dar okouzlit a strhnout během několika okamžiků. A navíc je výraznou autorskou osobností . Psaní písniček je pro mě ideální protiváha k divadlu, který studuju, jsem v nich sám za sebe, na nic si nehraju, můžu bejt maximálně upřímnej. Navíc mě baví to, jak si lidi v textech nacházejí svoje vlastní příběhy, který s tou mojí původní myšlenkou nemusí mít vůbec nic společnýho. Jak si do nich projektují sami sebe a svoje osudy,“ říká.
Širší veřejnost na sebe poprvé výrazněji upozornil loni v lednu, kdy okouzlil porotu soutěže Czechtalent Zlín. A zvítězil tenkrát nejen u ní, ale také u publika, které si okamžitě získal svým bezprostředním vystupováním, improvizačním talentem a odzbrojujícím showmanstvím. „Nemusím mít plnej sál a hysterický reakce, ale potřebuju vnímavý lidi, který do toho jdou se mnou,“ vysvětluje.
Nabídka na natočení desky na sebe nenechala dlouho čekat. Uplynulé letní prázdniny už trávil ve zlínském nahrávacím studiu. „Hodně jsme se snažili zachytit atmosféru těch úplně prvních demáčů, který jsem si natáčel doma na koleni. Technicky dokonalý a vyumělkovaný nahrávky, kdy se výsledná písnička sestříhá z tisíce stop, mě nebaví. Pak se vytrácí veškerej prožitek. Líbí se mi jednoduchost, takže jsme nahrávali vždycky na jeden zátah a do písniček už pak zbytečně nezasahovali. Do některých skladeb jsme natočili další kytary, basu nebo bicí, ale stále jsme se snažili zachovat ten písničkářskej ráz.“
Na desce se podíleli renomovaní muzikanti, jako například Petr Vavřík, baskytarista kapely Buty, nebo Jiří Kučerovský, kytarista a zpěvák respektované brněnské kytarovky Animé. Za výsledek si však zodpovídal především Tomáš sám. „O skladbách jsme hodně diskutovali. Rád se nechám poučit, ale nakonec je ta deska především moje vizitka, takže o výsledku si chci rozhodovat sám. To samozřejmě neznamená, že bych měl potřebu na sebe ukazovat prstem a všechny upozorňovat na to, že jsem to celý napsal sám, ale záleží mi na tom, aby byly ty písničky ze mě.“
A jak vidí Tomáš svou hudební budoucnost? „Samozřejmě jsem zvědavej, co na to lidi řeknou. Těším se, že budu koncertovat. Budu štastnej, když si lidi koupí desku, přijdou na koncert - a na konci si řeknou: Jo, stálo to za to! Celý je to pro mě ohromná výzva. A ty já mám rád!“
Nenávratná
Tomáš Klus Lyrics
Jump to: Overall Meaning ↴ Line by Line Meaning ↴
můj výlet do bezčasí,
jsem jistě jiný, jsem teď kdekým,
oběť nevědomé krásy,
asi ne na pohled, ale na dotek
beztvarý.
Bez tváře cizoty vzdálen
jsa vystrašen šepotem
úst, co zdály se bezhlasé,
chci z tvých průsvitných dlaní
zase pít.
A z cizích veršů pak skládám věty,
z labutích per peruť pro let mimo světy,
spíš-li s ním?
Sním-li, spíš?
Být blíž a schopen odpustit,
pod víčky mít skrýš,
držet se a nepustit
jako stalo se to, když jsme
mlčením křičeli a sváděli se
k pláči.
Stačí místo slov jen vzplanutí,
ta poezie citu
a krajina je bez hnutí,
jen tvá melodie zní tu,
příběh bohéma a poety, přitom jen já
a tamty.
A z cizích veršů ...
A z cizích veršů ...
Už vím, že pod polštář
ukrýváš vzkazy psané spánkem,
v koupelně za zrcadlo
svou vůni s heřmánkem,
tak dobře znám poměry ztrát
z obou stran.
Barvami slov
jen přikrášluješ pravdu,
ve vzduchoprázdnu
zkoušíš předejít pádu,
zadumán, sám si zůstaň,
srabe!
A z cizích veršů ...
The first verse of Tomáš Klus's song "Nenávratná" describes the singer's experience of being drawn to the beauty of mannequins in a shop window. However, he feels different from everyone else and is a victim of their unknowing beauty. Although he himself may not be visually appealing, he believes he is irresistible to touch. The second verse is about the singer's feeling of being estranged by the others around him. He's misunderstood and wants to return to the feeling of being understood, longing for a touch of the person who understands him. The singer can't help but feel disconnected from others, so he turns to the words of strangers to create meaning. He makes sense of his own experiences by identifying with the poetry he finds in others' words.
The chorus speaks of the desire to get closer to someone and to forgive them despite the struggles the pair has had. The singer yearns for a sort of closeness and secrecy with the other that allows them to hide away and truly be together. The final verse describes the singer's understanding of the other person. The person he's thinking of keeps notes under their pillow and has a distinctive scent in the bathroom- he recognizes how the person's experiences share similarities to his own. He ends the song by accusing the other person of being a coward who tries to hide the truth behind pretty words.
Line by Line Meaning
Z výkladních skříní půvab manekýn,
The beauty of a mannequin from display cases,
můj výlet do bezčasí,
My trip into timelessness,
jsem jistě jiný, jsem teď kdekým,
I am surely different, I am now everywhere,
oběť nevědomé krásy,
A victim of unconscious beauty,
asi ne na pohled, ale na dotek beztvarý.
Perhaps shapeless to look at, but to touch.
Bez tváře cizoty vzdálen
Distant, without a face of foreignness,
na své neznačené trase,
On my unmarked route,
jsa vystrašen šepotem úst, co zdály se bezhlasé,
Being frightened by whispers of mouth, that seemed voiceless,
chci z tvých průsvitných dlaní zase pít.
I want to drink again from your transparent palms.
A z cizích veršů pak skládám věty,
And from foreign verses, I compose sentences,
z labutích per peruť pro let mimo světy,
From swan feathers, a wing for a flight beyond worlds,
spíš-li s ním?
more with him?
Sním-li, spíš?
Do I dream, more?
Být blíž a schopen odpustit,
To be closer and able to forgive,
pod víčky mít skrýš,
To have a hideaway under the eyelids,
držet se a nepustit jako stalo se to, když jsme mlčením křičeli a sváděli se k pláči.
Hold on and not let go, like it happened when we were screaming in silence and coming close to tears.
Stačí místo slov jen vzplanutí,
All it takes is an outbreak instead of words,
ta poezie citu a krajina je bez hnutí,
This poetry of feeling and the scenery is motionless,
jen tvá melodie zní tu, příběh bohéma a poety, přitom jen já a tamty.
Only your melody is heard, the story of the bohemian and the poet, it's just me and those.
Už vím, že pod polštář ukrýváš vzkazy psané spánkem,
Now I know that you hide messages written in your sleep under your pillow,
v koupelně za zrcadlo svou vůni s heřmánkem,
In the bathroom, behind the mirror, your scent with chamomile,
tak dobře znám poměry ztrát z obou stran.
So well familiar with the conditions of loss on both sides.
Barvami slov jen přikrášluješ pravdu,
You only embellish the truth with the colors of words,
ve vzduchoprázdnu zkoušíš předejít pádu,
You try to prevent falling into a vacuum,
zadumán, sám si zůstaň, srabe!
Pensive, remain alone, coward!
A z cizích veršů ...
And from foreign verses...
A z cizích veršů ...
And from foreign verses...
Contributed by Christopher G. Suggest a correction in the comments below.
@kleofly
Bože, tak milujem túto pesničku. Dostal ma. Totálne.
@mikalka98
Má senzační texty... dokáže všechno nádherně vyjádřit písničkami a do krásné melodie... skvělý...♥
@mstanom1
Tak tahle písnička se vážně moc povedla ...., je úžasná!!!!!!!!!!!
@monikabailla
Něco takovýho tady chybělo...má tak krásnej, měkkej hlas a ty texty....no prostě pohodička...hezky se to poslouchá a i se na Tomáše dobře kouká.
@ruzenazivnustkova5249
Tomáš je jiný.....Je jedinečný,ví co dělá a jeho písničky se mi zarývají hluboko pod kůži.Jen tak dál Tome.
@petrakubrychtova7387
moc Tomáškovi děkuji za jeho překrásné písničky
@zuzstyles5283
Tahle Písnička je Srdeční Záležitost♥
@Kukulienka911
a že vraj češí nemajú dobré pesničky...Klobúk dolu Tomáš :)
@daniela21698
myslím že tahle písnička prostě nemá chybu.. je nejvíc chytlavá a krásná.. :)
@terkadolnakova751
Krasne zaciatky a krasne pesnicky. Teraz zial bez pohladenia stdca. Skoda..