Muzikant, který si umí sám napsat chytlavou melodii, poutavý text a výsledn… Read Full Bio ↴Muzikant, který si umí sám napsat chytlavou melodii, poutavý text a výslednou píseň dokáže také osobitě interpretovat, to je v dnešní době takřka ohrožený druh. O to větší událostí je, když se někdo takový na naší scéně objeví.

Všechny výše uvedené - a ještě mnohé další - přednosti v sobě spojuje talentovaný písničkář Tomáš Klus. Díky rodičům, velkým hudebním nadšencům, vyrůstal v prostředí festivalů a koncertů. Dodnes také mezi své největší oblíbence řadí Jaromíra Nohavicu či kapelu Mňága & Žďorp. Ve své tvorbě navazuje na českou písničkářskou tradici, kterou obohacuje o moderní přístup, mladistvou lehkost, nadhled a vtip.

Přitom ještě nedávno se jeho jméno objevovalo především ve spojitosti se sportem. V roce 2002 si dokonce jako člen vítězného družstva odvezl zlatou medaili z dorosteneckého mistrovství Evropy v moderním pětiboji.

Kvůli sportu také v brzkém věku vyměnil rodný Třinec za Prahu, kde ho však brzy začal vábit svět umění. „Bylo mi patnáct šestnáct a najednou jsem byl odříznutej od celýho svýho dosavadního života. Potřeboval jsem všechen ten stesk a trápení ze sebe nějak dostat. Pravě tehdy jsem se začal čím dal častěji obracet ke kytaře. Písničky jsem si doma skládal už předtím, ale až tehdy se ve mě objevila touha prezentovat je taky veřejně,“ vypráví dnes Tomáš o nelehkých začátcích v naší metropoli.

První příležitost zahrát si živě získal v baru jednoho svého kamaráda. „Zpočátku jsem vytvářel takovou živou hudební kulisu při obědech a večeřím,“ vypráví dnes s úsměvem, „probíhalo to tak, že jsem si na místě vymýšlel písničky ve svahilštině a patřičně “ procítěně“ je předkládal stolovníkům. A oni na to postupně začali reagovat. Nejvtipnější bylo, když za mnou přišel jeden seriózně vypadající pán, poklepal mi na rameno a pochválil mě, že mám fakt povedený texty.“

Mezi návštěvníky baru si Tomáš postupně získal první příznivce, kteří začali chodit víc za jeho muzikou než za jídlem. „Díky tomu jsem získal možnost zahrát si jednou týdně takříkajíc sám za sebe. Což mě taky donutilo začít psát víc písniček se skutečnými texty,“ směje se Tomáš a s nadsázkou dodává: „Většinou píšu, jak jsem zamilovanej a jak je všechno kolem k ničemu.“ Důležité je však to, že jsou jeho texty autentické, uvěřitelné a navíc hravé.

Tenhle usměvavý mladík s takřka renesančním záběrem má zkrátka charisma, dar okouzlit a strhnout během několika okamžiků. A navíc je výraznou autorskou osobností . Psaní písniček je pro mě ideální protiváha k divadlu, který studuju, jsem v nich sám za sebe, na nic si nehraju, můžu bejt maximálně upřímnej. Navíc mě baví to, jak si lidi v textech nacházejí svoje vlastní příběhy, který s tou mojí původní myšlenkou nemusí mít vůbec nic společnýho. Jak si do nich projektují sami sebe a svoje osudy,“ říká.

Širší veřejnost na sebe poprvé výrazněji upozornil loni v lednu, kdy okouzlil porotu soutěže Czechtalent Zlín. A zvítězil tenkrát nejen u ní, ale také u publika, které si okamžitě získal svým bezprostředním vystupováním, improvizačním talentem a odzbrojujícím showmanstvím. „Nemusím mít plnej sál a hysterický reakce, ale potřebuju vnímavý lidi, který do toho jdou se mnou,“ vysvětluje.

Nabídka na natočení desky na sebe nenechala dlouho čekat. Uplynulé letní prázdniny už trávil ve zlínském nahrávacím studiu. „Hodně jsme se snažili zachytit atmosféru těch úplně prvních demáčů, který jsem si natáčel doma na koleni. Technicky dokonalý a vyumělkovaný nahrávky, kdy se výsledná písnička sestříhá z tisíce stop, mě nebaví. Pak se vytrácí veškerej prožitek. Líbí se mi jednoduchost, takže jsme nahrávali vždycky na jeden zátah a do písniček už pak zbytečně nezasahovali. Do některých skladeb jsme natočili další kytary, basu nebo bicí, ale stále jsme se snažili zachovat ten písničkářskej ráz.“

Na desce se podíleli renomovaní muzikanti, jako například Petr Vavřík, baskytarista kapely Buty, nebo Jiří Kučerovský, kytarista a zpěvák respektované brněnské kytarovky Animé. Za výsledek si však zodpovídal především Tomáš sám. „O skladbách jsme hodně diskutovali. Rád se nechám poučit, ale nakonec je ta deska především moje vizitka, takže o výsledku si chci rozhodovat sám. To samozřejmě neznamená, že bych měl potřebu na sebe ukazovat prstem a všechny upozorňovat na to, že jsem to celý napsal sám, ale záleží mi na tom, aby byly ty písničky ze mě.“

A jak vidí Tomáš svou hudební budoucnost? „Samozřejmě jsem zvědavej, co na to lidi řeknou. Těším se, že budu koncertovat. Budu štastnej, když si lidi koupí desku, přijdou na koncert - a na konci si řeknou: Jo, stálo to za to! Celý je to pro mě ohromná výzva. A ty já mám rád!“

Niña
Tomáš Klus Lyrics

Jump to: Overall Meaning ↴ Line by Line Meaning ↴

Dnes v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno,
Já vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout,
Jak při každém slově přivíráš víčka,
Prosím vyslyš moji zpověď, už jsme starý na psaníčka.

Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu,
Já vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku,
Chci ti všechno říct a pak se někam schovat,

Třeba pochopíš, jak je těžké nemilovat.

Zase zrychlil se mi dech, jak maratónským běžcům,
Co je to za příběh, bez lásky, bez milenců,
Nemáš slov, patrně všechna patří jiným,
Prosím proměň mě s nimi, ve sny, v gesta i činy.

A já tu zůstanu, ztracené malířské plátno,
Třeba se vrátíš a já zas nechám se napnout,
Prosím maluj mě, tvoř, k obrazu svému,
Nech mě shořet, už nikdy o nás nemluv.

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran,
Jsi ten, kdo vchází nepozván,
Jsi zvuk když padnou mi na rety slzy múz.

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran,
Ačkoliv nechci, jsi ve mně uschován,
Jsi zvuk když padnou mi na rety slzy múz.

Až splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe,
Budu vším tím, co lidi k propasti svede,
Budu Krysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši,
Pak ptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit.

Že se nebe nakloní a zapře se světem,
Tvé černé svědomí poprvé promluví k obětem,
Nerovných bojů tvé sebestředné války,
Srdečních nepokojů, cos pozoroval z dálky.

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran,
Ačkoliv nechci, jsi ve mně uschován,
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz.

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran,
Jsi ten, kdo vchází nepozván,
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz.

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran,
Ačkoliv nechci, jsi ve mě uschován,
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz.

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran,

Jsi ten, kdo vchází nepozván,
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz.

Overall Meaning

The song "Nina" by Tomáš Klus is a heartfelt expression of love and longing. The main character of the song is hopelessly in love with someone who does not return their feelings. The lyrics are full of powerful metaphors and vivid images that convey the intensity of the emotion. The singer dreams of being painted by the object of their affection, of being transformed into the perfect picture of love. They are willing to be anything and everything that the other person desires, even if that means disappearing completely. The repeated refrain of "Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran, Jsi ten, kdo vchází nepozván, Jsi zvuk když padnou mi na rety slzy múz," underscores the sense of desperation and pain that comes with unrequited love.

One of the most striking aspects of the song is the use of contrast to convey emotion. The lyrics oscillate between extremes of hope and despair, beauty and ugliness, light and darkness. The line "Budu vším tím, co lidi k propasti svede" is juxtaposed with the image of a beautiful painting, highlighting the way that love can both inspire and destroy. Similarly, the repeated refrain of "Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran" conveys both the intensity of the love and the sense of being wounded and trapped.

At its heart, "Nina" is a song about the power of love to transform and shape us. The singer is willing to undergo any transformation, any pain, any humiliation, in order to be close to the person they love. But ultimately, their desire is futile, and they are left alone with their feelings.

Line by Line Meaning

Dnes v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno,
Last night I screamed your name in my sleep,

Já vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout,
I know you're not pleased, but I can't forget,

Jak při každém slově přivíráš víčka,
How you close your eyes at every word,

Prosím vyslyš mou zpověď, už jsme starý na psaníčka.
Please hear my confession, we're too old for games.

Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu,
I'm a creature of water vapor, alive only by your breath,

Já vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku,
I know you're not happy and it angers you,

Chci ti všechno říct a pak se někam schovat,
I want to tell you everything and then hide somewhere,

Třeba pochopíš, jak je těžké nemilovat.
Maybe you'll understand how hard it is not to love.

Zase zrychlil se mi dech, jak maratónským běžcům,
My breath quickened again, like a marathon runner,

Co je to za příběh, bez lásky, bez milenců,
What kind of story is this, without love, without lovers,

Nemáš slov, patrně všechna patří jiným,
You have no words, they probably belong to others,

Prosím proměň mě s nimi, ve sny, v gesta i činy.
Please transform me with them, into dreams, gestures, and deeds.

A já tu zůstanu, ztracené malířské plátno,
And I'll stay here, a lost painter's canvas,

Třeba se vrátíš a já zas nechám se napnout,
Maybe you'll come back and I'll let myself be stretched again,

Prosím maluj mě, tvoř, k obrazu svému,
Please paint me, create me in your image,

Nech mě shořet, už nikdy o nás nemluv.
Let me burn, never speak of us again.

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran,
You're my tightness, you're the blood from a cut,

Jsi ten, kdo vchází nepozván,
You're the one who enters uninvited,

Jsi zvuk když padnou mi na rety slzy múz.
You're the sound when tears of muses fall on my lips.

Až splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe,
When I merge with the air, I'll make heaven cry,

Budu vším tím, co lidi k propasti svede,
I'll be everything that leads people to ruin,

Budu Krysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši,
I'll be the Piper of Hamelin and an echo in your soul,

Pak ptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit.
Then birds will quietly fly away, not to give a hint.

Že se nebe nakloní a zapře se světem,
That the sky will lean and deny the world,

Tvé černé svědomí poprvé promluví k obětem,
Your black conscience will speak for the first time to the victims,

Nerovných bojů tvé sebestředné války,
Of the unequal battles of your selfish war,

Srdečních nepokojů, cos pozoroval z dálky.
Of the heart disturbances that you watched from afar.

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran,
You're my tightness, you're the blood from a cut,

Ačkoliv nechci, jsi ve mně uschován,
Although I don't want to, you're stored in me,

Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz.
You're the sound when tears of muses fall on my lips.