Všechny výše uvedené - a ještě mnohé další - přednosti v sobě spojuje talentovaný písničkář Tomáš Klus. Díky rodičům, velkým hudebním nadšencům, vyrůstal v prostředí festivalů a koncertů. Dodnes také mezi své největší oblíbence řadí Jaromíra Nohavicu či kapelu Mňága & Žďorp. Ve své tvorbě navazuje na českou písničkářskou tradici, kterou obohacuje o moderní přístup, mladistvou lehkost, nadhled a vtip.
Přitom ještě nedávno se jeho jméno objevovalo především ve spojitosti se sportem. V roce 2002 si dokonce jako člen vítězného družstva odvezl zlatou medaili z dorosteneckého mistrovství Evropy v moderním pětiboji.
Kvůli sportu také v brzkém věku vyměnil rodný Třinec za Prahu, kde ho však brzy začal vábit svět umění. „Bylo mi patnáct šestnáct a najednou jsem byl odříznutej od celýho svýho dosavadního života. Potřeboval jsem všechen ten stesk a trápení ze sebe nějak dostat. Pravě tehdy jsem se začal čím dal častěji obracet ke kytaře. Písničky jsem si doma skládal už předtím, ale až tehdy se ve mě objevila touha prezentovat je taky veřejně,“ vypráví dnes Tomáš o nelehkých začátcích v naší metropoli.
První příležitost zahrát si živě získal v baru jednoho svého kamaráda. „Zpočátku jsem vytvářel takovou živou hudební kulisu při obědech a večeřím,“ vypráví dnes s úsměvem, „probíhalo to tak, že jsem si na místě vymýšlel písničky ve svahilštině a patřičně “ procítěně“ je předkládal stolovníkům. A oni na to postupně začali reagovat. Nejvtipnější bylo, když za mnou přišel jeden seriózně vypadající pán, poklepal mi na rameno a pochválil mě, že mám fakt povedený texty.“
Mezi návštěvníky baru si Tomáš postupně získal první příznivce, kteří začali chodit víc za jeho muzikou než za jídlem. „Díky tomu jsem získal možnost zahrát si jednou týdně takříkajíc sám za sebe. Což mě taky donutilo začít psát víc písniček se skutečnými texty,“ směje se Tomáš a s nadsázkou dodává: „Většinou píšu, jak jsem zamilovanej a jak je všechno kolem k ničemu.“ Důležité je však to, že jsou jeho texty autentické, uvěřitelné a navíc hravé.
Tenhle usměvavý mladík s takřka renesančním záběrem má zkrátka charisma, dar okouzlit a strhnout během několika okamžiků. A navíc je výraznou autorskou osobností . Psaní písniček je pro mě ideální protiváha k divadlu, který studuju, jsem v nich sám za sebe, na nic si nehraju, můžu bejt maximálně upřímnej. Navíc mě baví to, jak si lidi v textech nacházejí svoje vlastní příběhy, který s tou mojí původní myšlenkou nemusí mít vůbec nic společnýho. Jak si do nich projektují sami sebe a svoje osudy,“ říká.
Širší veřejnost na sebe poprvé výrazněji upozornil loni v lednu, kdy okouzlil porotu soutěže Czechtalent Zlín. A zvítězil tenkrát nejen u ní, ale také u publika, které si okamžitě získal svým bezprostředním vystupováním, improvizačním talentem a odzbrojujícím showmanstvím. „Nemusím mít plnej sál a hysterický reakce, ale potřebuju vnímavý lidi, který do toho jdou se mnou,“ vysvětluje.
Nabídka na natočení desky na sebe nenechala dlouho čekat. Uplynulé letní prázdniny už trávil ve zlínském nahrávacím studiu. „Hodně jsme se snažili zachytit atmosféru těch úplně prvních demáčů, který jsem si natáčel doma na koleni. Technicky dokonalý a vyumělkovaný nahrávky, kdy se výsledná písnička sestříhá z tisíce stop, mě nebaví. Pak se vytrácí veškerej prožitek. Líbí se mi jednoduchost, takže jsme nahrávali vždycky na jeden zátah a do písniček už pak zbytečně nezasahovali. Do některých skladeb jsme natočili další kytary, basu nebo bicí, ale stále jsme se snažili zachovat ten písničkářskej ráz.“
Na desce se podíleli renomovaní muzikanti, jako například Petr Vavřík, baskytarista kapely Buty, nebo Jiří Kučerovský, kytarista a zpěvák respektované brněnské kytarovky Animé. Za výsledek si však zodpovídal především Tomáš sám. „O skladbách jsme hodně diskutovali. Rád se nechám poučit, ale nakonec je ta deska především moje vizitka, takže o výsledku si chci rozhodovat sám. To samozřejmě neznamená, že bych měl potřebu na sebe ukazovat prstem a všechny upozorňovat na to, že jsem to celý napsal sám, ale záleží mi na tom, aby byly ty písničky ze mě.“
A jak vidí Tomáš svou hudební budoucnost? „Samozřejmě jsem zvědavej, co na to lidi řeknou. Těším se, že budu koncertovat. Budu štastnej, když si lidi koupí desku, přijdou na koncert - a na konci si řeknou: Jo, stálo to za to! Celý je to pro mě ohromná výzva. A ty já mám rád!“
Pánubohudooken
Tomáš Klus Lyrics
Jump to: Overall Meaning ↴ Line by Line Meaning ↴
Leží kraj líbezný, jak z reklamy,
Tam Ev pravdě pšenka nekvete,
Člověk zde vyvinul se z prasete.
Oděni Av sametové rubáše,
Zloději loví zbytky guláše,
Z plastových Etalířku kartou ze zlata,
A Atváře se tam nemění,
Pouze tituly a příjmení
A kdo má Epeníze vystaví svou mordu,
U dálnice na billboardu.
Potom Ařidič v skutku tvrdý chleba má,
Furt on the rout a zumpama,
Učí se Evšechna hesla z pamětí
A pak ty kecy hustí do dětí.
Ref: AZa co Pane Bože, za co? Trestáš tento prostý Elid.
Za co Pane Bože, za co? Nechal's nás se napáAlit.
Za co Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeEli.
Za co Pane Bože, za co? Omluv mě, že jsem tak Asmělí.
2. Mezi Hpány, panuje vzácná neschoda,
Jeden chce z vrchu, tož druhý musí zespoda,
Aby F#ochránil voliče občana,
Před Kapitalistickýma zrůdama.
Tak jedni Hkradou pro lidi, druzí od lidí,
Případné aférky se pod stůl odklidí,
Hlavně F#dodržovat všechny zásady,
Nejlíp se špína kydá, za zády.
Léta, už Htajím svoji příslušnost,
Zemi co vyměnila hrubost, za slušnost,
Bo se mi F#nelíbí morální předlohy,
Či-li papaláši hrající si na Bohy.
Povinné Hškolení pro všechny poslance,
Lehce planého žvanění, lehce arogance
A během F#polední debaty z prdu kulička,
Nechť vzkvétá naše zemička.
Ref: HZa co Pane Bože, za co? Trestáš tento prostý F#lid.
Za co Pane Bože, za co? Nechal's nás se napáHlit.
Za co Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeF#li.
Za co Pane Bože, za co? Chceš, abychom Htrpěli.
3. Nutno Cještě říct k tomu všemu,
Hledám nohy nešťastných řešení v extrému
A tak Gbacha na Rudé koalice,
Vzpomeňme, jaká je po třešních stolice.
Nedávno Cpřišla jedna děsivá zpráva,
Že se zase malí dělníci, tentokrát zprava,
PoznávaGcím znamením, jsou holé hlavy,
Neznalost dějin a ústavy.
Přesto Cvšechno, co lidstvu tají za živa,
Probírat všechny nepokoje v pajzlu u piva
A stale Gvěří na rytíře z Blaníku,
Než přijdou zvolil národ vyčkávací taktiku.
Tak si tu Cpomalu, každý svůj život hnije,
Z úcty k tradici, ruka v ruku myje,
Upřímně Gřečeno trošku těžko mi je,
Že nám stačí DEMO-Demokracie
Ref: CZa co Pane Bože, za co? Trestáš tento prostý Glid.
Za co Pane Bože, za co? Nechal's nás se napáClit.
Za co Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeGli.
Za co Pane Bože, za co? Tak snad mě někdo odstřelí?C
The song "Pánubohudooken" by Tomáš Klus highlights the issues and challenges that the country is facing. The first verse talks about a beautiful land where people have developed from pigs to wear velvet shirts but still face issues like theft, plastic dishes, gold cards, and brainwashing children with false ideologies. The second verse talks about the power struggle among the politicians who hide their corruption under the guise of protecting the voters from capitalist monsters. They also divert attention from their scandals and throw dirt behind their backs. The last verse talks about the singer's dilemma of seeing people blindly follow the political traditions and institutions without questioning their actions, neglecting the poor workers, and lack of historical and constitutional understanding.
The chorus of the song repeatedly questions God regarding why he punishes ordinary people, allows the country to suffer, and imposes unfavorable circumstances. The song portrays the general frustration and dissatisfaction among people and questions the authorities' actions.
Line by Line Meaning
Za devatero horami a devatero řekami, Leží kraj líbezný, jak z reklamy, Tam ev pravdě pšenka nekvete, Člověk zde vyvinul se z prasete.
In a land beyond nine mountains and nine rivers lies a beautiful place like one from an advertisement, where the truth doesn't thrive and people have evolved from swine.
Oděni v sametové rubáše, Zloději loví zbytky guláše, Z plastových talířků kartou ze zlata, Dál při tom prozpěvují poupata.
Dressed in velvet shirts, thieves steal leftover goulash while paying with gold-plated plastic plates and singing along with pop songs.
A tváře se tam nemění, Pouze tituly a příjmení A kdo má peníze, vystaví svou mordu, U dálnice na billboardu.
Faces remain the same, only titles and surnames change. Those with money put their faces on billboards along the highway.
Potom řidič v skutku tvrdý chleba má, Furt on the rout a zumpama, Učí se všechna hesla z pamětí A pak ty kecy hustí do dětí.
The hard-working driver is always on the road, learning all the slogans by heart and feeding them to children.
Za co Pane Bože, za co? Trestáš tento prostý lid. Za co Pane Bože, za co? Nechal's nás se napálit. Za co Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli. Za co Pane Bože, za co? Omluv mě, že jsem tak smělí.
Why, oh God, do you punish these simple people? Why have you let us suffer? Why must we endure another four years of hardship? Forgive me if I am being too bold.
Mezi pány, panuje vzácná neschoda, Jeden chce z vrchu, to druhý musí zespoda, Aby ochránil voliče občana, Před kapitalistickýma zrůdama.
Amongst the gentlemen, there is a rare disagreement - one wants to be on top, while the other must stay below in order to protect the citizens from capitalist monsters.
Tak jedni kradou pro lidi, druzí od lidí, Případné aférky se pod stůl odklidí, Hlavně dodržovat všechny zásady, Nejlíp se špína kydá za zády.
So some steal from the people, while others steal from behind the people's backs. Scandals are swept under the rug, as long as all the rules are followed and dirt stays hidden.
Léta, už tajím svoji příslušnost, Zemi co vyměnila hrubost za slušnost, Bo se mi nelíbí morální předlohy, Či-li papaláši hrající si na Bohy.
I've been hiding my allegiance for years now, as the country has exchanged rudeness for politeness. I dislike moralistic figures, especially those who pretend to be like gods.
Povinné školení pro všechny poslance, Lehce planého žvanění, lehce arogance A během polední debaty z prdu kulička, Nechť vzkvétá naše zemička.
All politicians must undergo mandatory training, which consists of light chatter and slight arrogance. During a noon debate, nothing much is accomplished, but our little country thrives.
Za co Pane Bože, za co? Trestáš tento prostý lid. Za co Pane Bože, za co? Nechal's nás se napálit. Za co Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli. Za co Pane Bože, za co? Chceš, abychom trpěli.
Why, oh God, do you punish these simple people? Why have you let us suffer? Why must we endure another four years of hardship? Do you want us to keep suffering?
Nutno ještě říct k tomu všemu, Hledám nohy nešťastných řešení v extrému A tak bacha na Rudé koalice, Vzpomeňme, jaká je po třešních stolice.
It's also necessary to mention that I'm looking for the root of unhappy solutions in extreme situations. So watch out for the Red coalition and remember what's left after cherry picking.
Nedávno přišla jedna děsivá zpráva, Že se zase malí dělníci, tentokrát zprava, Poznávacím znamením jsou holé hlavy, Neznalost dějin a ústavy.
Recently a terrifying message arrived. Small workers have arisen again, this time from the right, with bare heads as their distinguishing feature, ignorant of history and the constitution.
Přesto všechno, co lidstvu tají za živa, Probírat všechny nepokoje v pajzlu u piva A stale věří na rytíře z Blaníku, Než přijdou zvolil národ vyčkávací taktiku.
Despite everything being kept secret from humanity, all the troubles are discussed in shady pubs over beer. People still believe in knights from Blanik, while waiting for the nation to choose a waiting tactic.
Tak si tu pomalu, každý svůj život hnije, Z úcty k tradici, ruka v ruku myje, Upřímně řečeno trošku těžko mi je, Že nám stačí DEMO-Demokracie.
So we slowly deteriorate here, each living our own life, respecting traditions by shaking hands. Honestly, it's a bit difficult for me to accept that DEMO-Democracy is enough for us.
Za co Pane Bože, za co? Trestáš tento prostý lid. Za co Pane Bože, za co? Nechal's nás se napálit. Za co Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli. Za co Pane Bože, za co? Tak snad mě někdo odstřelí?
Why, oh God, do you punish these simple people? Why have you let us suffer? Why must we endure another four years of hardship? Does someone need to take me out?
Contributed by Eliana T. Suggest a correction in the comments below.
@janabernatova5132
👍👍pane Tomáši,to je pravá naše Hymna!! děkujeme ❤❤
@user-em4tp7id3w
Jarek Nohavica a Tomáš Klus přesně vystihli Sametovou revoluci děkuji jim za to že byli tak dokonalí
@jirkahouskova4770
Pořád velmi aktuální... Dik👋👋👋👋✌️✌️✌️✌️
@LudekKobik
Super písnička, platí i na dnešní poměry.
@petrakazimirova3055
Děkuji tato píseň je super vystihuje vše hlavně dnešní dobu🤔
@olgapekova9792
😮
@trentoro6622
Najpravdivejšia pieseň po Prevrate 1989. Akoby "vyrobená" pre Slovenskú republiku. 100 % a dlhodobá platnosť.
@andrejbaran7423
Ešte je tu :Pane prezidente.
@martaholla3377
Veľmi aktuálna!!! Tomáš si úžasný spevák, spieva ďalej a nech sa ti darí....
@veronilavohralikova4182
Super pieseň, miluji ji od začátku...