He was born in Ostrava, Czech Republic and has played guitar since he was 13. He began studies at the Technical University of Ostrava but eventually left the school. He tried various jobs and eventually ended up working as a freelance lyricist. He gained fame with his first song for Marie Rottrová, Lásko, voníš deštěm (You Smell of Rain, My Love) - it was a remake of Black Sabbath 's ballad "She's Gone". He lives in Ostrava, has a wife and two children.
In 1982 he started performing in public, a sound decision in that a number of his songs gained wide popularity. His first album, Darmoděj (Aimless), released in 1988 was an immediate sell-out. An aura of myth arose around Nohavica which survived even the crisis period of his treatment for alcoholism. His subsequent release of the lovely, slightly pessimistic Mikymauzoleum (Mickey Mousoleum), an album of mainly melancholy songs. In 1994 he live recorded an album Tři čuníci (Three Piglets), intended for children, with humoristic songs.
In 1996 Nohavica released Divné století (Strange Century). He and his producer employed new instruments and voices for the new songs on the album, and it became a huge success. Two years later Jaromír Nohavica and Kapela (ie. the Band) came out with Koncert (Concert), a record featuring Nohavica playing with a band, and this fact recognizably changed his music. The album contains mainly older material, but the new treatment gave it a new appeal. His studio album from 2000, Moje smutné srdce (My Sad Heart), contains mostly sad songs about love.
Nohavica also starred in Petr Zelenka's movie Rok Ďábla (Year of The Devil), which was awarded the main prize at the 37th Karlovy Vary International Film Festival in 2002 and several other international film festivals.
Apart from his native Czech Republic, he also enjoys some popularity in neighbouring Poland and Slovakia.
He has just released a brand new CD called Ikarus which was recorded during his January's sets of concerts in Ostrava.
Kometa
Jaromír Nohavica Lyrics
Jump to: Overall Meaning ↴ Line by Line Meaning ↴
chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela
zmizela jako laň u lesa v remízku
v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků
Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem
až příště přiletí my už tu nebudem
spatřil jsem kometu chtěl jsem jí zazpívat
O vodě o trávě o lese
o smrti se kterou smířit nejde se
o lásce o zradě o světě
a o všech lidech co kdy žili na téhle planetě
Na hvězdném nádraží cinkají vagóny
pan Kepler rozepsal nebeské zákony
hledal až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství která teď neseme na bedrech
Velká a odvěká tajemství přírody
že jenom z člověka člověk se narodí
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
krev našich nadějí vesmírem putuje
Spatřil jsem kometu byla jak reliéf
zpod rukou umělce který už nežije
šplhal jsem do nebe chtěl jsem ji osahat
marnost mě vysvlékla celého donaha
Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem hleděl jsem nahoru
až příště přiletí ach pýcho marnivá
my už tu nebudem ale jiný jí zazpívá
O vodě o trávě o lese
o smrti se kterou smířit nejde se
o lásce o zradě o světě
bude to písnička o nás a kometě
In "Kometa," Jaromír Nohavica describes a moment when he saw a comet flying through the sky and wanted to sing to it, but it disappeared before he could. He compares the comet's disappearance to that of a deer in the woods, leaving him with only a few yellow coins in his eyes. He hides the coins in the ground under an oak tree, knowing that when the comet returns, he will no longer be there. Nohavica then discusses the never-ending mysteries of nature and the universe, citing the famous astronomer Johannes Kepler's breakthroughs, and how our hopes and dreams are connected to the life and death of every person who has ever lived on Earth. He concludes with the same longing to sing to the comet, even if he himself will not be there, and the promise that someone else will do it.
The overall theme of the song is one of transience and loss, but also of hope and continuity. Nohavica uses the image of the comet to represent something that is fleeting and beautiful, yet ultimately out of our control. The oak tree that he hides the coins under may be seen as a symbol of his own mortality and the desire to leave something behind for the next generations. The song suggests that while we may not be able to control the universe or our place in it, our love and memories will persist, and others will carry on our legacy.
Line by Line Meaning
Spatřil jsem kometu oblohou letěla
I saw a comet flying across the sky
chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela
I wanted to sing to it, but it disappeared
zmizela jako laň u lesa v remízku
It disappeared like a deer in the woods
v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků
In my eyes, only a few yellow coins remained
Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem
I buried the coins in the ground under the oak tree
až příště přiletí my už tu nebudem
When it comes again, we won't be here
my už tu nebudem ach pýcho marnivá
We won't be here, oh vain pride
spatřil jsem kometu chtěl jsem jí zazpívat
I saw a comet and wanted to sing to it
O vodě o trávě o lese
About water, grass, and forests
o smrti se kterou smířit nejde se
About death that cannot be reconciled with
o lásce o zradě o světě
About love, betrayal, and the world
a o všech lidech co kdy žili na téhle planetě
And about all the people who ever lived on this planet
Na hvězdném nádraží cinkají vagóny
At the star station, the wagons rattle
pan Kepler rozepsal nebeské zákony
Mr. Kepler wrote the laws of the heavens
hledal až nalezl v hvězdářských triedrech
He searched until he found, in astronomical instruments
tajemství která teď neseme na bedrech
The secrets that we now carry on our shoulders
Velká a odvěká tajemství přírody
The great and eternal secrets of nature
že jenom z člověka člověk se narodí
That only from a human can a human be born
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
That the root connects with the branches in a tree
krev našich nadějí vesmírem putuje
The blood of our hopes travels through the universe
Spatřil jsem kometu byla jak reliéf
I saw a comet, it was like a relief
zpod rukou umělce který už nežije
From the hands of an artist who no longer lives
šplhal jsem do nebe chtěl jsem ji osahat
I climbed to the sky, wanting to touch it
marnost mě vysvlékla celého donaha
Vanity stripped me completely bare
Jak socha Davida z bílého mramoru
Like the statue of David made of white marble
stál jsem a hleděl jsem hleděl jsem nahoru
I stood and looked and looked up
až příště přiletí ach pýcho marnivá
When it comes again, oh vain pride
my už tu nebudem ale jiný jí zazpívá
We won't be here, but someone else will sing to it
bude to písnička o nás a kometě
It will be a song about us and the comet
Contributed by Isabelle H. Suggest a correction in the comments below.
@verabrandysova9537
Vždy se u Komety dojímám k slzám a nikdy ji nemohu dozpivat. Je mi líto, co se na tom světě děje.
@jozefkollar5164
Vera, dojímanie si nechaj v truhle,radšej konaj.
@izaurinka
..Počúvali sme s manželom Jarkove pesničky dlhé roky, sprevádzali nás celým životom... Už ich počúvam len sama ... Ale veľká vďaka, Jarek, za neskutočne krásne myšlienky, za vzácne chvíle, ktoré sme pri tvojich pesničkách strávili...
@citronzmoravy2614
Vďaka, Jari, ......... Juri/km
@josefvacha3108
❤
@ludmila6950
Krásne ❤
@digi5353
Super
@girlysage
❤
@evamiltova1437
Jedna z nejkrásnějších písniček od Jarka... Smekám... ♥
@52michal
Túto si dám zahrať na mojom pohrebe !