He was born in Ostrava, Czech Republic and has played guitar since he was 13. He began studies at the Technical University of Ostrava but eventually left the school. He tried various jobs and eventually ended up working as a freelance lyricist. He gained fame with his first song for Marie Rottrová, Lásko, voníš deštěm (You Smell of Rain, My Love) - it was a remake of Black Sabbath 's ballad "She's Gone". He lives in Ostrava, has a wife and two children.
In 1982 he started performing in public, a sound decision in that a number of his songs gained wide popularity. His first album, Darmoděj (Aimless), released in 1988 was an immediate sell-out. An aura of myth arose around Nohavica which survived even the crisis period of his treatment for alcoholism. His subsequent release of the lovely, slightly pessimistic Mikymauzoleum (Mickey Mousoleum), an album of mainly melancholy songs. In 1994 he live recorded an album Tři čuníci (Three Piglets), intended for children, with humoristic songs.
In 1996 Nohavica released Divné století (Strange Century). He and his producer employed new instruments and voices for the new songs on the album, and it became a huge success. Two years later Jaromír Nohavica and Kapela (ie. the Band) came out with Koncert (Concert), a record featuring Nohavica playing with a band, and this fact recognizably changed his music. The album contains mainly older material, but the new treatment gave it a new appeal. His studio album from 2000, Moje smutné srdce (My Sad Heart), contains mostly sad songs about love.
Nohavica also starred in Petr Zelenka's movie Rok Ďábla (Year of The Devil), which was awarded the main prize at the 37th Karlovy Vary International Film Festival in 2002 and several other international film festivals.
Apart from his native Czech Republic, he also enjoys some popularity in neighbouring Poland and Slovakia.
He has just released a brand new CD called Ikarus which was recorded during his January's sets of concerts in Ostrava.
Přítel
Jaromír Nohavica Lyrics
Jump to: Overall Meaning ↴ Line by Line Meaning ↴
táhlo nám na dvacet a slunko bylo v nás,
vrabci nám jedli z ruky,
život šel bez záruky,
ale taky bez příkras.
Možná, že hloupý, ale krásný byl náš svět,
zdál se nam opojný jak dvacka cigaret
plnila se na počkání anebo rovnou hned.
ref:
Kam jsme se poděli
kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj jediný příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, jsem tady sám.
Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc,
jich bylo pět a tys' mi přišel na pomoc,
jó, tehdy nebýt tebe, tak z mých
dvanácti žeber nezůstalo příliš moc.
Dneska uz nevím, jestli přiběh' by jsi zas,
jak tě tak slyším, máš už trochu vyšší hlas
a vlasy vlasy kratší, jó, bývali jsme mladší,
no a co, vem to ďas.
ref:
Kam jsme se poděli kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj nejlepší příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, peru se teď sám.
Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok,
každá naše píseň měla nejmíň třicet slok
a my dva jako jeden ze starých reprobeden
přes moře jak přes potok.
Tvuj děda říkal: ono se to uklidní,
měl pravdu, přišla potom spousta malých dni
a byla velka voda vzala nam, co ji kdo dal,
a tobe i to posledni.
ref:
Kam jsme se poděli kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj bývalý příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, zpívám tu teď sám.
Jestlipak vzpomínáš si na to, jakýs' byl,
jenom mi netvrď, že tě život naučil,
člověk, to není páčka,
kterou si, kdo chce, mačká,
to už jsem dávno pochopil.
A taky vím, že srdce rukou nechytím,
jak jsem se změnil já, tak změnil ses i ty,
a přesto líto je mi, že už nám nad písněmi
společný slunko nesvítí.
ref:
Kam jsme se poděli,kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj jediný příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, jsem tady sám.
The song "Přítel" by Jaromír Nohavica is a nostalgic reflection on a lost friendship from the past. The lyrics are full of memories of carefree times when life was uncomplicated, and the world seemed full of endless possibilities. The singer reminisces about a time when he and his friend were young and happy, and the future was still unwritten.
In the first verse, the singer describes a time when life was simple, and the two friends were carefree. They were twenty, and the world was their oyster. They fed the sparrows by hand and lived life without guarantees or pretenses. They were not rich, but they were happy.
The chorus of the song is a lament for the friendship that has been lost. The singer asks where his friend has gone and how the friendship has come to an end. He is alone now and doesn't know where to turn. The second verse is a recollection of a time when the two friends were inseparable. The singer talks about a time when his friend came to his aid, and without him, he might not have survived.
Overall, the song explores themes of loss, friendship, and nostalgia. It's a beautiful ode to the past and the memories that we hold dear.
Line by Line Meaning
Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten čas,
Do you still remember those times?
táhlo nám na dvacet a slunko bylo v nás,
We were in our twenties and full of energy.
vrabci nám jedli z ruky,
The sparrows would eat out of our hands.
život šel bez záruky,
Life had no guarantees.
ale taky bez příkras.
But it was also without complications.
Možná, že hloupý, ale krásný byl náš svět,
Our world may have been foolish, but it was beautiful.
zdál se nam opojný jak dvacka cigaret
It seemed to us as intoxicating as twenty cigarettes.
a všechna tajná přání
All our secret desires
plnila se na počkání anebo rovnou hned.
Were fulfilled either right away or without delay.
Kam jsme se poděli
Where have we gone
kam jsme se to poděli,
Where have we disappeared
kde je ti konec, můj jediný příteli,
Where have you gone, my only friend,
zmizels' mi, nevím kam,
You disappeared on me, I don't know where,
sám, sám, sám, jsem tady sám.
Alone, alone, alone, I'm here alone.
Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc,
Do you still remember that night?
jich bylo pět a tys' mi přišel na pomoc,
There were five of them and you came to my aid.
jó, tehdy nebýt tebe, tak z mých
Oh, if it weren't for you, then from my
dvanácti žeber nezůstalo příliš moc.
twelve ribs, not too many would have been left.
Dneska uz nevím, jestli přiběh' by jsi zas,
Today I don't know if you would come running again,
jak tě tak slyším, máš už trochu vyšší hlas
as I hear you now, you have a slightly deeper voice
a vlasy vlasy kratší, jó, bývali jsme mladší,
and shorter hair, oh, we used to be younger
no a co, vem to ďas.
So what, forget it.
Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok,
Do you still remember that year?
každá naše píseň měla nejmíň třicet slok
Each of our songs had at least thirty verses.
a my dva jako jeden ze starých reprobeden
And the two of us, like one of those old turntables,
přes moře jak přes potok.
crossed the sea as easily as a stream.
Tvuj děda říkal: ono se to uklidní,
Your grandpa used to say: things will calm down
měl pravdu, přišla potom spousta malých dni
He was right, afterward came many small days
a byla velka voda vzala nam, co ji kdo dal,
And there was a big flood that took away what anyone gave it.
a tobe i to posledni.
And even that last thing from you.
Kam jsme se poděli kam jsme se to poděli,
Where have we gone, where did we disappear,
kde je ti konec, můj bývalý příteli,
Where have you gone, my former friend,
zmizels' mi, nevím kam,
You disappeared on me, I don't know where,
sám, sám, sám, zpívám tu teď sám.
Alone, alone, alone, I sing here alone now.
Jestlipak vzpomínáš si na to, jakýs' byl,
Do you remember what kind of person you were,
jenom mi netvrď, že tě život naučil,
Just don't tell me that life taught you,
člověk, to není páčka,
A person isn't a tool,
kterou si, kdo chce, mačká,
That anyone can just use and manipulate,
to už jsem dávno pochopil.
I've already understood that for a long time.
A taky vím, že srdce rukou nechytím,
And I also know that I can't catch a heart with my hands,
jak jsem se změnil já, tak změnil ses i ty,
As I have changed, so have you,
a přesto líto je mi, že už nám nad písněmi
And yet I regret that we no longer have the sunshine
společný slunko nesvítí.
shining down on our songs together.
Contributed by Declan O. Suggest a correction in the comments below.
@Vercik-fc3oy
TEXT
Jestli pak vzpomínáš si ještě na ten čas
Táhlo nám na dvacet a slunko bylo v nás
Vrabci nám jedli z ruky
život šel bez záruky
Ale taky bez příkas
Možná že hloupý ale krásný byl náš svět
Zdál se nám opojný jak dvacka cigaret
A všechna tajná přání
Plnila se na počkání
A nebo rovnou hned
Kam jsme se poděli
Kam jsme se to poděli
Kde je ti konec můj jediný příteli
Zmizels mi nevím kam
Sám, sám, sám.
Jsem tady sám
Jestli pak vzpomínáš si ještě na tu noc
Jich bylo pět a tys mi přišel na pomoc
Jó tehdy nebýt tebe
Tak mých dvanácti žeber
Nezůstalo příliš moc
Dneska už nevím jestli příběh by jsi zas
Jak tě tak slyším máš už trochu vyšší hlas A vlasy vlasy kratší
Jó bývali jsme mladší
No a co vem to ďas
Kam jsme se poděli
Kam jsme se to poděli
Kde je ti konec můj jediný příteli
Zmizels mi nevím kam
Sám, sám, sám.
Peru se teď sám
Jestli pak vzpomínáš si ještě na ten rok
Každá naše píseň měla nejmíň třicet slok
A my dva jako jeden
Ze starých reprobeden
Přes moře jak přes potok
Tvůj děda říkal ono se to uklidní
Měl pravdu přišla potom spousta malých dní
A byla velká voda
Vzala nám co jí kdo dal
A tobě to poslední
Kam jsme se poděli
Kam jsme se to poděli
Kde je ti konec můj jediný příteli
Zmizels mi nevím kam
Sám, sám, sám
Zpívám tady sám
Jestli pak vzpomínáš si na to jakýs byl
Jenom mi netvrď že tě život naučil
Člověk to není páčka
Kterou si kdo chce mačká
To už jsem dávno pochopil
A taky vím že srdce rukou nechytím
Jak jsem se změnil já tak změnil ses i ty
A přes to líto je mi
že už nám nad písněmi
Společné slunko nesvítí
Kam jsme se poděli
Kam jsme se to poděli
Kde je ti konec můj bývali příteli
Zmizels mi nevím kam
Sám, sám, sám
Dýchám tady sám
@izaurinka
Túto pesničku sme toľké roky počúvali spolu, ja a môj manžel... 126 dní, smutných a beznádejných, ju už počúvam len ja sama...
@robertsahul3237
dokedy, hm,... ah
@MK-uu7vh
On tohle prostě umí.. skloubit hudbu a slova, a jen pomocí kytary a hlasu ve vás vyvolá ty nejniternější pocity, ty myšlenky, které jste se snažili zavírat v hlavě třeba už pár let.. On je prostě geniální :)
@marieceganova5795
Nohavicu znám už čtyřicet let skoro jak pink Floyd.Některé písně už nejsou ani na YouTube asi ty naše magnetaky už splnili ,to co měli.
@alesdurac3623
To je úžasný komentář.
@Silesius777
Přesně.
@jankyselka570
Pan Nohavica...
@Jane-gt6ef
Včera jsme poslouchali Jarka v autě a manžel se při téhle písničce najednou příšerně rozbrečel. Ani ne před rokem přišel o bráchu, který po tříletém trápení zemřel v LDN po prodělaném krvácení do mozku... Bylo mu jen něco přes čtyřicet. Už nikdy si nic neřeknou. Lidi, zbytečně na sebe neštěkejte, protože život je jak plamínek ve větru a všichni jsme na stejné lodi.
@jaroslavkunstek
smutne ...ale pekne si to napisala :) .. človek ani nevie a zo sekundy moze prist o všetko... ja som hasic a viem ake to je ,je mi luto co sa mu stalo..uprimnu sustrast
@Jane-gt6ef
+Kači Guitars
Děkuju, vyřídím mamželovi. Dávej na sebe pozor, mysli na své blízké...