Muzikant, který si umí sám napsat chytlavou melodii, poutavý text a výsledn… Read Full Bio ↴Muzikant, který si umí sám napsat chytlavou melodii, poutavý text a výslednou píseň dokáže také osobitě interpretovat, to je v dnešní době takřka ohrožený druh. O to větší událostí je, když se někdo takový na naší scéně objeví.

Všechny výše uvedené - a ještě mnohé další - přednosti v sobě spojuje talentovaný písničkář Tomáš Klus. Díky rodičům, velkým hudebním nadšencům, vyrůstal v prostředí festivalů a koncertů. Dodnes také mezi své největší oblíbence řadí Jaromíra Nohavicu či kapelu Mňága & Žďorp. Ve své tvorbě navazuje na českou písničkářskou tradici, kterou obohacuje o moderní přístup, mladistvou lehkost, nadhled a vtip.

Přitom ještě nedávno se jeho jméno objevovalo především ve spojitosti se sportem. V roce 2002 si dokonce jako člen vítězného družstva odvezl zlatou medaili z dorosteneckého mistrovství Evropy v moderním pětiboji.

Kvůli sportu také v brzkém věku vyměnil rodný Třinec za Prahu, kde ho však brzy začal vábit svět umění. „Bylo mi patnáct šestnáct a najednou jsem byl odříznutej od celýho svýho dosavadního života. Potřeboval jsem všechen ten stesk a trápení ze sebe nějak dostat. Pravě tehdy jsem se začal čím dal častěji obracet ke kytaře. Písničky jsem si doma skládal už předtím, ale až tehdy se ve mě objevila touha prezentovat je taky veřejně,“ vypráví dnes Tomáš o nelehkých začátcích v naší metropoli.

První příležitost zahrát si živě získal v baru jednoho svého kamaráda. „Zpočátku jsem vytvářel takovou živou hudební kulisu při obědech a večeřím,“ vypráví dnes s úsměvem, „probíhalo to tak, že jsem si na místě vymýšlel písničky ve svahilštině a patřičně “ procítěně“ je předkládal stolovníkům. A oni na to postupně začali reagovat. Nejvtipnější bylo, když za mnou přišel jeden seriózně vypadající pán, poklepal mi na rameno a pochválil mě, že mám fakt povedený texty.“

Mezi návštěvníky baru si Tomáš postupně získal první příznivce, kteří začali chodit víc za jeho muzikou než za jídlem. „Díky tomu jsem získal možnost zahrát si jednou týdně takříkajíc sám za sebe. Což mě taky donutilo začít psát víc písniček se skutečnými texty,“ směje se Tomáš a s nadsázkou dodává: „Většinou píšu, jak jsem zamilovanej a jak je všechno kolem k ničemu.“ Důležité je však to, že jsou jeho texty autentické, uvěřitelné a navíc hravé.

Tenhle usměvavý mladík s takřka renesančním záběrem má zkrátka charisma, dar okouzlit a strhnout během několika okamžiků. A navíc je výraznou autorskou osobností . Psaní písniček je pro mě ideální protiváha k divadlu, který studuju, jsem v nich sám za sebe, na nic si nehraju, můžu bejt maximálně upřímnej. Navíc mě baví to, jak si lidi v textech nacházejí svoje vlastní příběhy, který s tou mojí původní myšlenkou nemusí mít vůbec nic společnýho. Jak si do nich projektují sami sebe a svoje osudy,“ říká.

Širší veřejnost na sebe poprvé výrazněji upozornil loni v lednu, kdy okouzlil porotu soutěže Czechtalent Zlín. A zvítězil tenkrát nejen u ní, ale také u publika, které si okamžitě získal svým bezprostředním vystupováním, improvizačním talentem a odzbrojujícím showmanstvím. „Nemusím mít plnej sál a hysterický reakce, ale potřebuju vnímavý lidi, který do toho jdou se mnou,“ vysvětluje.

Nabídka na natočení desky na sebe nenechala dlouho čekat. Uplynulé letní prázdniny už trávil ve zlínském nahrávacím studiu. „Hodně jsme se snažili zachytit atmosféru těch úplně prvních demáčů, který jsem si natáčel doma na koleni. Technicky dokonalý a vyumělkovaný nahrávky, kdy se výsledná písnička sestříhá z tisíce stop, mě nebaví. Pak se vytrácí veškerej prožitek. Líbí se mi jednoduchost, takže jsme nahrávali vždycky na jeden zátah a do písniček už pak zbytečně nezasahovali. Do některých skladeb jsme natočili další kytary, basu nebo bicí, ale stále jsme se snažili zachovat ten písničkářskej ráz.“

Na desce se podíleli renomovaní muzikanti, jako například Petr Vavřík, baskytarista kapely Buty, nebo Jiří Kučerovský, kytarista a zpěvák respektované brněnské kytarovky Animé. Za výsledek si však zodpovídal především Tomáš sám. „O skladbách jsme hodně diskutovali. Rád se nechám poučit, ale nakonec je ta deska především moje vizitka, takže o výsledku si chci rozhodovat sám. To samozřejmě neznamená, že bych měl potřebu na sebe ukazovat prstem a všechny upozorňovat na to, že jsem to celý napsal sám, ale záleží mi na tom, aby byly ty písničky ze mě.“

A jak vidí Tomáš svou hudební budoucnost? „Samozřejmě jsem zvědavej, co na to lidi řeknou. Těším se, že budu koncertovat. Budu štastnej, když si lidi koupí desku, přijdou na koncert - a na konci si řeknou: Jo, stálo to za to! Celý je to pro mě ohromná výzva. A ty já mám rád!“

Jsousedky
Tomáš Klus Lyrics

Jump to: Overall Meaning ↴ Line by Line Meaning ↴

Žila a byla jen pro rodinu,pak řekla dost, teď si odpočinu.
Ale stále se neměla k činu…
Inu zodpovědná žena ,životem zmražená.

Jsou, v blízkosti neprůchozích stěn, pár cizích žen.
Jsou, popíjí kávu a kouří, jednu za druhou.
Je všední den, pondělní ráno.
A do oken , ať zakázáno, koukám...hmm…

Jsou, na cestě s igelitkou, jen opatro delší trasa,
Jen o hladoví krk víc,
Jen sýry na místo masa, jinak nic jiného.
A doma už na ně čekají ti snídaně chtiví,
Ti kteří nemaj pochopení a tak se diví,
Co žena zmůže, s líným mužem.
Co žena lapena v síti, cití.
Co má…..doma !?

Jsou, pokoje plné smíchu,v tichu jejich žití doléhá.
Tak nějak doufají, že slzy zatají.
Pak ranní tramvají utečou a z práce domů zase teší se,
Na chodbách míjení, a prázdný sklenice…
Tyhlety sousedky na pavlačích ,jsou a to jim stačí…ke štěstí…

Je matka od dětí, a nemá ponětí, že brzy odletí…
A nebo má, ale je s tím smířená ,žena
Co žena zmůže, s líným mužem.
Co žena lapena v síti, cití.
Co má…..doma !?

( Seš strašnej mužskej !)

Overall Meaning

The song "Jsousedky" by Tomáš Klus talks about the lives of women in a given community. Specifically, it speaks of how they live their lives for their families, but they still feel trapped and unfulfilled. The lyrics paint a picture of women who are dutifully taking care of their homes, preparing breakfast for their families, but they're also longing for something more. They're seen as responsible individuals that are frozen by the monotony of their lives.

The verse describes the presence of some "foreign women" who seem to be in a similar predicament. They are also sipping coffee and smoking one after the other, on a Monday morning when the singer is peering out of his window. The women are carrying bags of groceries, probably coming back from the market. They are exchanging pleasantries, like the women next door, who are always laughing and chattering all day long. The song continues to talk about what a woman goes through when she is stuck with a lazy husband. It further goes on to explain how these women are just existing, without really living. They're trying to hide their tears inside and laugh it off in front of their neighbors, but deep down, they're yearning for more.

In summary, the song 'Jsousedky' portrays the struggles many women face in fulfilling their roles in the household while struggling to find satisfaction and fulfillment in their lives.

Line by Line Meaning

Žila a byla jen pro rodinu,pak řekla dost, teď si odpočinu.
She lived and existed only for her family, then said enough, now I will rest.

Ale stále se neměla k činu…
But she still didn't have the courage to do it...

Inu zodpovědná žena ,životem zmražená.
Indeed, a responsible woman, frozen by life.

Jsou, v blízkosti neprůchozích stěn, pár cizích žen.
There are a few foreign women near impenetrable walls.

Jsou, popíjí kávu a kouří, jednu za druhou.
They sip coffee and smoke, one after another.

Je všední den, pondělní ráno.
It's an ordinary day, Monday morning.

A do oken , ať zakázáno, koukám...hmm…
And I look through the windows, let's say it's forbidden...hmm...

Jsou, na cestě s igelitkou, jen opatro delší trasa,
They are on their way with a plastic bag, just a longer route of care.

Jen o hladoví krk víc,
Just one starving throat more...

Jen sýry na místo masa, jinak nic jiného.
Just cheeses instead of meat, nothing else.

A doma už na ně čekají ti snídaně chtiví,
And those who crave breakfast are already waiting for them at home.

Ti kteří nemaj pochopení a tak se diví,
Those who don't understand and wonder,

Co žena zmůže, s líným mužem.
What a woman can do with a lazy man.

Co žena lapena v síti, cití.
What a woman caught in a net feels.

Co má…..doma !?
What does she have...at home!?

Jsou, pokoje plné smíchu,v tichu jejich žití doléhá.
There are rooms full of laughter, but the silence of their lives is present.

Tak nějak doufají, že slzy zatají.
They hope to hide their tears somehow.

Pak ranní tramvají utečou a z práce domů zase teší se,
Then they escape by morning tram and enjoy going home from work again.

Na chodbách míjení, a prázdný sklenice…
Meeting in the hallways, and empty glasses...

Tyhlety sousedky na pavlačích ,jsou a to jim stačí…ke štěstí…
These neighbors on the balconies, they simply are...and that's enough for them...for happiness...

Je matka od dětí, a nemá ponětí, že brzy odletí…
She is a mother of children, and she has no idea that she will soon fly away...

A nebo má, ale je s tím smířená ,žena
Or maybe she knows, but a woman is reconciled with it.

Co žena zmůže, s líným mužem.
What a woman can do with a lazy man.

Co žena lapena v síti, cití.
What a woman caught in a net feels.

Co má…..doma !?
What does she have...at home!?

( Seš strašnej mužskej !)
(You are a terrible man!)

Contributed by Mason H. Suggest a correction in the comments below.

To comment on or correct specific content, highlight it

TRACKS