Všechny výše uvedené - a ještě mnohé další - přednosti v sobě spojuje talentovaný písničkář Tomáš Klus. Díky rodičům, velkým hudebním nadšencům, vyrůstal v prostředí festivalů a koncertů. Dodnes také mezi své největší oblíbence řadí Jaromíra Nohavicu či kapelu Mňága & Žďorp. Ve své tvorbě navazuje na českou písničkářskou tradici, kterou obohacuje o moderní přístup, mladistvou lehkost, nadhled a vtip.
Přitom ještě nedávno se jeho jméno objevovalo především ve spojitosti se sportem. V roce 2002 si dokonce jako člen vítězného družstva odvezl zlatou medaili z dorosteneckého mistrovství Evropy v moderním pětiboji.
Kvůli sportu také v brzkém věku vyměnil rodný Třinec za Prahu, kde ho však brzy začal vábit svět umění. „Bylo mi patnáct šestnáct a najednou jsem byl odříznutej od celýho svýho dosavadního života. Potřeboval jsem všechen ten stesk a trápení ze sebe nějak dostat. Pravě tehdy jsem se začal čím dal častěji obracet ke kytaře. Písničky jsem si doma skládal už předtím, ale až tehdy se ve mě objevila touha prezentovat je taky veřejně,“ vypráví dnes Tomáš o nelehkých začátcích v naší metropoli.
První příležitost zahrát si živě získal v baru jednoho svého kamaráda. „Zpočátku jsem vytvářel takovou živou hudební kulisu při obědech a večeřím,“ vypráví dnes s úsměvem, „probíhalo to tak, že jsem si na místě vymýšlel písničky ve svahilštině a patřičně “ procítěně“ je předkládal stolovníkům. A oni na to postupně začali reagovat. Nejvtipnější bylo, když za mnou přišel jeden seriózně vypadající pán, poklepal mi na rameno a pochválil mě, že mám fakt povedený texty.“
Mezi návštěvníky baru si Tomáš postupně získal první příznivce, kteří začali chodit víc za jeho muzikou než za jídlem. „Díky tomu jsem získal možnost zahrát si jednou týdně takříkajíc sám za sebe. Což mě taky donutilo začít psát víc písniček se skutečnými texty,“ směje se Tomáš a s nadsázkou dodává: „Většinou píšu, jak jsem zamilovanej a jak je všechno kolem k ničemu.“ Důležité je však to, že jsou jeho texty autentické, uvěřitelné a navíc hravé.
Tenhle usměvavý mladík s takřka renesančním záběrem má zkrátka charisma, dar okouzlit a strhnout během několika okamžiků. A navíc je výraznou autorskou osobností . Psaní písniček je pro mě ideální protiváha k divadlu, který studuju, jsem v nich sám za sebe, na nic si nehraju, můžu bejt maximálně upřímnej. Navíc mě baví to, jak si lidi v textech nacházejí svoje vlastní příběhy, který s tou mojí původní myšlenkou nemusí mít vůbec nic společnýho. Jak si do nich projektují sami sebe a svoje osudy,“ říká.
Širší veřejnost na sebe poprvé výrazněji upozornil loni v lednu, kdy okouzlil porotu soutěže Czechtalent Zlín. A zvítězil tenkrát nejen u ní, ale také u publika, které si okamžitě získal svým bezprostředním vystupováním, improvizačním talentem a odzbrojujícím showmanstvím. „Nemusím mít plnej sál a hysterický reakce, ale potřebuju vnímavý lidi, který do toho jdou se mnou,“ vysvětluje.
Nabídka na natočení desky na sebe nenechala dlouho čekat. Uplynulé letní prázdniny už trávil ve zlínském nahrávacím studiu. „Hodně jsme se snažili zachytit atmosféru těch úplně prvních demáčů, který jsem si natáčel doma na koleni. Technicky dokonalý a vyumělkovaný nahrávky, kdy se výsledná písnička sestříhá z tisíce stop, mě nebaví. Pak se vytrácí veškerej prožitek. Líbí se mi jednoduchost, takže jsme nahrávali vždycky na jeden zátah a do písniček už pak zbytečně nezasahovali. Do některých skladeb jsme natočili další kytary, basu nebo bicí, ale stále jsme se snažili zachovat ten písničkářskej ráz.“
Na desce se podíleli renomovaní muzikanti, jako například Petr Vavřík, baskytarista kapely Buty, nebo Jiří Kučerovský, kytarista a zpěvák respektované brněnské kytarovky Animé. Za výsledek si však zodpovídal především Tomáš sám. „O skladbách jsme hodně diskutovali. Rád se nechám poučit, ale nakonec je ta deska především moje vizitka, takže o výsledku si chci rozhodovat sám. To samozřejmě neznamená, že bych měl potřebu na sebe ukazovat prstem a všechny upozorňovat na to, že jsem to celý napsal sám, ale záleží mi na tom, aby byly ty písničky ze mě.“
A jak vidí Tomáš svou hudební budoucnost? „Samozřejmě jsem zvědavej, co na to lidi řeknou. Těším se, že budu koncertovat. Budu štastnej, když si lidi koupí desku, přijdou na koncert - a na konci si řeknou: Jo, stálo to za to! Celý je to pro mě ohromná výzva. A ty já mám rád!“
Mimorealita
Tomáš Klus Lyrics
Jump to: Overall Meaning ↴ Line by Line Meaning ↴
Jsou věci , na který budu vždycky sám.
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání
Žiju, jsem zdráv… na chvíli bez dobrejch zpráv
Stalo se, stalo a zas může se stát
Žiju tu poprvý a nesmim se ptát
Kudy že cesta vede k vysněným cílům
2x
Že trošku bloudím mimorealitou,
Že lidi v běžným světě šedivý jsou.
Už tak nějak tušim, že to nebude snadná úloha
Mít mě za syna
Lampu zhasínáš deš spát
A zítra zase na šestou
A i když prší musíš vstát,
Já mám tě, si můj kus nebe.
Jsou slova, který prostě nejdou vzít zpět
Slova co obrátí naopak svět
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání
Žiju, jsem zdráv... na chvíli bez dobrejch zpráv
Sama víš dobře, že to neumím vzdát,
Zas bude líp, prý stačí jen vytrvat
Člověk si velmi snadno dosáhne na dno,
Ale musí se rvát...a pak s hrdostí vstát.
2x
Že trošku bloudím mimorealitou,
Že lidi v běžným světě šedivý jsou.
Už tak nějak tuším, že to nebude snadná úloha
Mít mě za syna
2x
Lampu zhasínáš jdeš spát,
A zítra zase na šestou.
A i když prší musíš vstát,
Já mám tě, si můj kus nebe.
The lyrics of Tomáš Klus's song Mimorealita revolve around feeling lost and alone in a world where everyone seems to be living a mundane, grey existence. The opening lines express the singer's acknowledgement that there are some things in life that he can never overcome and that he will always be alone, despite his efforts to find meaning and purpose. He tries to reassure his mother that everything is okay, but deep down, he knows that he is struggling, just like everyone else.
The chorus repeats the idea that the singer is wandering in a world that feels unreal, where everyone else seems to be living in shades of grey. He acknowledges that he knows it won't be an easy task for his mother to accept him as he is, lost and alone. The second verse picks up on the theme of perseverance and the need to keep fighting, no matter how difficult things get. The singer states that even though he has hit rock bottom, he knows he must keep struggling, fighting, and ultimately rising again, with pride.
Overall, Mimorealita is a song about the struggle to find one's place in a world that often feels hollow and isolating. The lyrics suggest that while there may be moments of darkness and difficulty, there is always hope for a brighter future, so long as you never give up the fight.
Line by Line Meaning
Jsou věci, který nikdy nepřekonám.
There are things that I will never overcome.
Jsou věci, na který budu vždycky sám.
There are things that I will always face alone.
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání
Please don't be angry, mom, it's just a bad illusion.
Žiju, jsem zdráv… na chvíli bez dobrejch zpráv
I'm alive, I'm healthy... just without good news for a moment.
Stalo se, stalo a zas může se stát
It happened, it happened before and it could happen again.
Žiju tu poprvý a nesmim se ptát
I'm living here for the first time and I shouldn't ask.
Kudy že cesta vede k vysněným cílům
Where does the path lead to the dreamed goals?
Jak neztratit se… a nezranit se
How not to get lost... and not to hurt myself.
Že trošku bloudím mimorealitou,
That I'm wandering around in a surreal reality a bit,
Že lidi v běžným světě šedivý jsou.
That people in the ordinary world are grey.
Už tak nějak tušim, že to nebude snadná úloha
I already have a feeling that it won't be an easy task.
Mít mě za syna
To have me as a son.
Lampu zhasínáš deš spát
You turn off the lamp and go to sleep.
A zítra zase na šestou
And tomorrow again at six.
A i když prší musíš vstát,
And even if it's raining, you have to get up.
Já mám tě, si můj kus nebe.
I have you, my piece of heaven.
Jsou slova, který prostě nejdou vzít zpět
There are words that simply can't be taken back.
Slova co obrátí naopak svět
Words that turn the world upside down.
Sama víš dobře, že to neumím vzdát,
You yourself know well that I can't give up,
Zas bude líp, prý stačí jen vytrvat
It will be better again, they say all I need to do is persevere.
Člověk si velmi snadno dosáhne na dno,
A person can very easily reach the bottom,
Ale musí se rvát...a pak s hrdostí vstát.
But they have to fight... and then rise with pride.
Lampu zhasínáš jdeš spát,
You turn off the lamp and go to sleep.
Já mám tě, si můj kus nebe.
I have you, my piece of heaven.
Contributed by Scarlett J. Suggest a correction in the comments below.
Mayc Grace
je prostě skvělý a to doslova ...miluji jeho písně a jeho přístup k životu,,,
Áda S.
TA PÍSNIČKA MÁ VÁŽNĚ SUPER SLOVA. KDYŽ SE NAD TÍM ZAMYSLÍM, TAK JE TO NAPROSTÁ PRAVDA
Radim Boček
Fakt fajná píseň:-)
Šáriová Mária
Túto pesničku mám ako zvonenie na môjho 17-ročného syna :) !! Na počudovanie ani neprotestoval..... priebežne sa stráca cestou na tréning...... ale zistil koľko penziónov a hotelov je cestou na stanicu ;) (kým nepočíta krčmy, je to ok :D
Maky
Nádhera!! Krásná písnička!
Majdalenka1972
Syn před nějakou dobou odletěl ,,za velkou louži,,.... před nedávnem jsem od něj dostala odkaz na tuto písničku,od té doby ji poslouchám pořád dokola
Šáriová Mária
Najstarší syn mi ho uložil ku svojmu číslu ;)
Súhlasím s obsahom - vystihuje našu vzájomnú realitu ♡
Beata wĘGRZYNOWICZ
Podoba mi się ta piosenka :)
Barbora Jansová
kytara..pěkné texty....prostě jedině chvála:) hudba do nepohody.
Veronika Smutná
Miluju ♥